Soutěžní kategorie Taneční parketové kompozice MLÁDEŽ (DOSPĚLÍ)
pod vedením Moniky Houškové v letech 1999 - 2011
V září roku 1999 vzniklo v porubském Domě kultury Poklad nové taneční studio pod vedením několikanásobných mistrů republiky v latinskoamerických tancích Leony a Karla Bankových. Manželé Bankovi kolem sebe soustředili další taneční lektory, bývalé kolegy, se kterými tančili v Tanečním klubu Ostrava Jarky Calábkové.
Jedním z nich je Monika Houšková, která v nově vzniklém tanečním studiu začala vést dvě skupiny dívek ve věku od osmi do jedenácti let. Celkem třicet dětí tančilo pro radost a s nadšením dvakrát týdně.
Některá děvčata tančí pod Moničiným vedením i dodnes. Za to jim patří velký dík a obdiv. Zůstaly věrné své „velké rodině“, která jim dala základy a na kterých dnes budují své další úspěchy.
Po všechna ta léta dávali a dávají členové tanečního souboru do tance kus své duše, svého já, radost z pohybu, vůli a trpělivost. Tyto prvky stmelují celý kolektiv, který „společně dýchá“. Je to víra a radost z poznání něčeho nového, důvěra v to, že je jeden druhému oporou v období, kdy je potřeba překonat nesnáze, které taneční život občas přináší.
Děvčata během více než desetileté taneční činnosti protrénovala stovky hodin, propotila mnoho tanečních úborů a odměnou za své taneční umění jim bylo mnoho významných ocenění, kterých si velmi váží.
Mezi jejich největší úspěchy patří získání stříbrné medaile z Mistrovství republiky v roce 2009 a dvě zlaté medaile a tituly Mistrů České republiky v roce 2010. V tomto roce také děvčata dosáhla významného úspěchu – stala se pětinásobnými mistryněmi regionu Severní Morava.
Za vše, co ze sebe děvčata dávala na trénincích a soutěžích, jim ze srdce děkuji, vážím si všeho, co pro tanec udělala, a věřím, že v budoucnu spolu ještě prožijeme mnoho neopakovatelných a krásných tanečních chvil.
Monika Houšková – vedoucí a choreograf tanečního souboru
V nově vzniklém tanečním studiu začaly tanečně působit a dvakrát týdně trénovat dvě skupiny mladších a starších dívek ve věkovém rozmezí 8-11 let. Vznikly celkem tři společné choreografie Polka, Růžová a Lilali, které děti poprvé zatančily na akademii Tanečního studia Ostrava v květnu roku 2000. Odměnou za celoroční snažení jim byl potlesk, radost, slzičky štěstí v očích pyšných rodičů. Své moderátorské začátky si na naší akademii vyzkoušel dnes už známý uvaděč televizních show Richard Krajčo.
Ve druhé taneční sezóně působily dvě skupiny děvčat rozdělené na nové a na pokročilé juniory. Obě skupiny se rozrostly příchodem nových dívek a na výroční akademii tančilo v pokročilých juniorech osmnáct děvčat.
Akademie se poprvé konala v nádherném a reprezentativním prostředí Domu kultury Vítkovic. V těchto prostorách také mnoho let předtím působil TK Jarky Calábkové Ostrava. Taneční událost roku poprvé uváděl známý moderátor Aleš Juchelka, který mluvenému slovu a tradici akademií našeho tanečního studia zůstává věrný dodnes. Bez jeho vtipných úvodů k tanečním vystoupením členů naší „velké taneční rodiny“ si už nedokážeme akademii představit.
Na akademii, která se konala 17. května 2001, měly obě taneční skupiny připraveny celkem pět choreografií. Děvčata si zopakovala Růžovou a přidala nová čísla Dům v rytmu, Oliver Twist, Tančíme si pro radost a Mission Impossible.
Nová taneční sezóna byla uvedena vystoupením dětí 30. září 2001 na společenské akci – závěrečném Galavečeru v hotelu Atom v Ostravě-Vítkovicích. Akce se pořádala v rámci Grand Prix juniorů v krasobruslení. Skupina starších děvčat si zatančila choreografii Oliver Twist. Bylo to jejich první vystoupení mimo účasti na akcích tanečního studia.
I v této taneční sezóně se skupiny nových a pokročilých juniorů scházely dvakrát týdně a za rok nacvičily na výroční akademii, konanou 17. května 2002 v Domě kultury Vítkovice, dvě nové choreografie Zhubla Nina a Což takhle dát si swing?. Nové juniorky si vyzkoušely zatančit Růžovou.
Pro skupinu pokročilých juniorek byla tato taneční sezóna významným mezníkem, protože se poprvé zúčatnily taneční soutěže kolektivů. Na taneční přehlídce ESO 2002 Bohumín (19. května 2002) ve věkové kategorii Junioři získala děvčata v konkurenci dalších dvanácti kolektivů ze Severní Moravy cenu poroty za tanec v choreografii Což takhle dát si swing?. S velkou radostí z prvního soutěžního úspěchu si do studia přivezla pohár a diplom.
Skupina dvanácti pokročilých juniorek tak zakládá soutěžní tým, který pak v následujících letech soutěží v kategorii Parketové taneční kompozice. Na fotografiích ze soutěže jsou děvčata, která tančí v Moničině skupině i dnes: Petra Hurníková a Kristýna Olšáková.
Ve čtvrté taneční sezóně jsou juniorky stále rozdělené na mladší a starší, přičemž ty starší jsou ve věkové kategorii do čtrnácti let. Děvčata z obou skupin vystoupila na květnové taneční akademii se staršími čísly Růžová, Oliver Twist, Což takhle dát si swing, Dům v rytmu a s nově nacvičenými choreografiemi Vosí rojení a Uspávanka.
Starší juniorky se podruhé zúčastnily soutěže ESO 2003 Bohumín (24. května 2003) s číslem Oliver Twist.
V dalším roce se rozrostla skupina mladších juniorek o dívky, které přišly na zářijový konkurz do našeho tanečního studia.
Od září probíhaly v obou skupinách tréninky dvakrát týdně. Dvanácti pokročilým děvčatům přibyly víkendové tréninky, na kterých se věnují nově postavené choreografii Piti piti pa.
Toto číslo si děvčata poprvé vyzkoušela na páté akademii a těšila se, až s ní příští sezónu pojedou na soutěž. Derniérou se naopak rozloučila se svižnou choreografií Což takhle dát si swing?, ve které si zatančily i mladší juniorky.
V této taneční sezóně trénovalo celkem dvacet dívek v jedné věkově smíšené skupině. Jádro skupiny tvořily zkušenější tanečnice ve věku 12 až 14 let. Dvakrát týdně s nima tedy trénovala děvčata, která v minulém roce docházela do skupiny mladších juniorů.
Ta méně zkušená nacvičila na výroční akademii starší číslo Což takhle dát si swing? a skupina deseti pokročilých dívek naopak nazkoušela novou Moničinu choreografii na hudební mix Michaela Jacksona s názvem Sweet voice, kterou taktéž premiérově předvedla na šesté taneční akademii.
9. dubna 2005 se v Mohelnici pořádala regionální soutěž Festivalu tanečního mládí, na kterou přijela skupina dvanácti pokročilých dívek s choreografií Piti piti pa a získala v kategorii juniorů krásné třetí místo mezi soubory z celé Severní Moravy.
Další soutěž pořádalo město Bohumín (ESO 2005), kam 28. května 2005 vyrazil kolektiv deseti dívek s nejnovějším číslem Sweet voice. Soutěžil v hlavní věkové kategorii a získal nádherné 1. místo! Spolu s dalším kolektivem našeho tanečního studia si děvčata přivezla zlatý pohár vítězů.
Už 24. září začala naplno nová taneční sezóna skupiny dvanácti pokročilých dívek. V Havířově – Suché pořádal TJ DF TK UNO MIX taneční soutěž o Zlatý pohár a děvčata přivezla dvě choregografie. Dvanáct dívek tančilo Piti piti pa a deset děvčat Sweet voice. Obě čísla byla úspěšná. Sweet voice vyhrál první místo a odvezl si Zlatý pohár s diplomem, Piti piti pa obsadilo stříbrnou příčku. Byl to úžasně motivující start do nové taneční sezóny.
Od začátku školního roku Monika vedla skupinu sedmnácti pokročilých dívek, která trénovala nově vytvořenou choreografii Pevnost Mohykánů. Tu ve finále tančilo pouze dvanáct z nich. K novému číslu je vytvořena zajímavá rekvizita a to dřevěná tyč s vlajkou, děvčata si také musela osvojit dramatický projev mohykánek bránící vlastní území. To samozřejmě vyžadovalo kromě týdenních tréninků také ty víkendové.
1. dubna 2006 se deset dívek zúčastnilo Krajské přehlídky scénického tance mládeže a dospělých v Šumperku s choreografií Sweet voice.
O týden později se v Mohelnici opět konala postupová soutěž Festivalu tanečního mládí – regionální kolo pro Severomoravský kraj. Osm dívek bojovalo (poprvé v dospělé kategorii) o postup na MČR s číslem Sweet voice. Nečekaně si odvezly úžasné první místo a vysněný postup na republiku.
Na slavnostní akademii Tanečního studia Ostrava, pořádané 18. 5. 2006 opět v Domě kultury Vítkovice, měla premiéru choreografie Pevnost mohykánů, kterou tančilo dvanáct tanečnic.
Tanečními akcemi napěchovanou sezónu ukončil náš tým účastí v jedenáctém ročníku soutěžní přehlídky ESO Bohumín 2006. 20. května děvčata soutěžila v hlavní věkové kategorii s novým číslem Pevnost mohykánů, za které si odvezla Zlatý pohár za první místo.
V další taneční sezóně se sešly dvě skupiny tanečnic pod vedením Moniky. První skupinu tvořilo šestnáct mladších juniorek. Druhá skupina o třinácti děvčatech se stala soutěžní (kategorie mládež), z nichž dvanáct se zúčastňovalo různých soutěží, které se v osmé taneční sezóně konaly. Soutěžní formace se připravovala s novou choreografií nazvanou Zpověď. Ta se naopak od Mohykánů vyznačovala velkou dávkou emocí, vymizely rekvizity a dívky na sebe oblékly průsvitně bílé košile s hnědým celotrikotem. Trénovaly každý víkend, protože bylo zapotřebí připravit nejen toto nové číslo, ale zároveň soutěžní Pevnost mohykánů.
1. dubna 2007 se skupina starších tanečnic zúčastnila regionálního kola Festivalu tanečního mládí v Mohelnici (kategorie mládež, taneční parketové kompozice). S choreografií Pevnost mohykánů získala jednoznačné první místo a postup na MČR v Plzni.
Na taneční akademii 15. května 2007 skupina starších děvčat předvedla Pevnost mohykánů a novější Zpověď, mladší juniorky si zatančily Kubánský rej.
V pátek, tři dny po akademii, odcestoval soutěžní tým dvanácti děvčat vlakem přes Prahu do města Plzně, kde se dívky ubytovaly. Další ráno vyrazily do kulturního domu Peklo, kam se v budoucnu podívaly ještě celkem třikrát. Na MČR soutěžily nejlepší týmy z regionálních kol, celkem patnáct souborů. I s novou taneční atmosférou si dívky dokázaly poradit a s číslem Pevnost mohykánů svou dravostí postoupily mezi osm nejlepších kolektivů do finále. Radost to byla obrovská, zvláště když konečné umístění bylo šesté místo. Mistrem republiky se stala Besta Chrudim, stříbrnou příčku obsadilo H. P. M. Dance studio Pardubice a bronzový skončil Motus Třebíč. V neděli odjížděla spokojená děvčata zpátky do Ostravy, byl to do té doby jejich největší úspěch.
V deváté taneční sezóně měla Monika na starosti opět dvě skupiny. Mladší skupinka dívek se scházela na trénincích jednou týdně společně s některými „služebně staršími“ tanečnicemi ze soutěžního týmu a dohromady připravovala choreografický mix melodií Četníci a panteři, ve kterém samozřejmě nesměla chybět známá znělka z filmu Četníci ze Saint Tropez a intro z Růžového pantera.
Soutěžní tým dvanácti dívek se zdokonaloval a čistil choreografii Zpověď, aby s ní mohl v nadcházející sezóně soutěžit.
20. dubna 2008 se konala opět regionální soutěž Festivalu tanečního mládí, kterého se kromě starších dívek zúčastnil kolektiv dětí pod vedením Barbory Vlčkové. Děvčatům se podařilo potřetí zvítězit v kategorii mládež a zajistily si tak postup na MČR v Plzni. Navíc podle nových pravidel nemusely jako vítězky regionálního kola absolvovat první kolo, ale byly nasazeny rovnou do semifinále.
Před mistrovstvím ještě obě skupiny děvčat vystoupily na výroční taneční akademii. Starší dívky předvedly Zpověď a oprášily starší číslo Sweet voice, mladší si premiérově zatančily Četníky a pantery.
24. května 2008 odjel soutěžní tým dvanácti děvčat opět na tři dny do Plzně na Mistrovství republiky, tam si zajistil postup do finále a po velkém boji nakonec děvčata skončila na nádherném čtvrtém místě. Porazila tak dalších dvanáct nejlepších kolektivů z republiky. Před nima skončila pouze Besta Chrudim na druhém místě, H. P. M. Dance studio Pardubice na třetím a domácí Storm ballet studio si odvezlo první místo.
Jubilejní, desátá sezóna pro Taneční studio Ostrava, byla i desátým výročím tréninkové a soutěžní činnosti Moniky a její taneční skupiny dívek. U některých z nich bylo již desetileté tancování jejich koníčkem, kterým zaplňovaly většinu svého volného času.
Hlavní tréninky probíhají dvakrát týdně, z toho je jeden trénink věnován udržování fyzické kondice a druhý stavěním nového čísla. Od ledna také přibývá trénink na prostorové zkoušky a samozřejmě víkendové dvouhodinovky, při kterých dívky čistí a zdokonalují novou choreografii.
V desáté taneční sezóně došlo k obměně složení členek soutěžního týmu. Dlouholeté tanečnice odešly a přišly nové dívky. Ty se rychle začlenily do kolektivu také díky pohodové a veselé atmosféře. Monika se svými svěřenkyněmi připravovala nové číslo pro deset lidí s názvem Elisa.
Jednalo se o hudební koláž z nahrávek Českého symfonického orchestru, který je připravil jako tzv. soundtrack pro historický seriál Elisa z Rivombrosy italské televizní stanice RAI. Nové číslo disponovalo dynamikou a svižností. Také v sobě neslo dávku emocí, kterým později diváci na akademii dali průchod a leskly se jim oči dojetím. Výrazným prvkem se staly tmavě modré sukně, které svojí mohutností ohromovaly naprosto všechny včetně poroty na regionálním kole Festivalu tanečního mládí v Mohelnici, kde si 18. dubna 2009 soutěžní tým vybojoval první místo a přímý postup do semifinále Mistrovství České republiky v Plzni.
18. května 2009 v den slavnostní desáté výroční akademie Tanečního studia Ostrava si obě skupiny děvčat zatančily svá prozatím nejúspěšnější čísla. Mladší juniorky předvedly, společně s některými děvčaty ze soutěžního týmu, choreografii Četníci a panteři a starší číslo Oliver Twist, se kterým před osmi lety zahájil svou taneční činnost soutěžní tým starších děvčat. „Elisky“ odměnilo publikum dlouhými ovacemi a držely se pěsti na nadcházející MČR.
Čtyři dny po akademii už soutěžní tým cestoval vlakem do Plzně bojovat o medailové příčky, o kterých všichni vytouženě snili. Na MČR zaujaly nejenom diváky svými sukněmi, ale také porotu, která dívky tančící s naprostou lehkostí, až bylo slyšet pouze šustění látky o podlahu, odměnila druhým místem. Naplnil se tak úspěch, ve který všichni doufali, a dívky si přivezly zpět do tanečního studia pohár společně se stříbrnými medailemi pro každou z nich. Byla to úžasná tečka za nádhernou sezónou.
Zatím největší počet soutěží čekal dívky soutěžního týmu v jedenácté sezóně Tanečního studia Ostrava. Monika trénovala pouze jednu skupinu sestavenou ze soutěžního týmu deseti dívek a k nim se přidalo několik mladších juniorek, aby pochytily další taneční dovednosti.
Víkendové tréninky se staly nezbytností, Moničiny svěřenkyně totiž začaly nacvičovat novou choreografii Vivaldianno a zároveň se počítalo, že na soutěže vyjede i loňská Elisa. Do soutěžního týmu přibyly dvě nové posily, které bylo nutné zasvětit nejenom do nového čísla, ale právě také do starší Elisy.
Autorem hudebního mixu Vivaldianno je Jaroslav Svěcený a Michal Dvořák. Jedná se o moderní zpracování skladatele Antonia Vivaldiho za použití nejrůznějších (i exotických) nástrojů. Číslo bylo ojedinělé ve všech směrech. Bylo vytvořeno jako jedinečný kousek, který měl na divákovi zanechat husí kůži, střídají se v něm rychlé a pomalé nálady, závěr sestává ze sambového rytmu. Kromě tanečních dovedností si děvčata musela také osvojit herecké vlastnosti a zapojit do tance svůj hlas. Diváky také zaujaly pestré kostýmy. Každá z deseti tanečnic měla na sobě jinou barvu, všechny měly černé korzetky se zlatým lemování a šněrováním na zádech, silonky s černými vzory a odepínací průhlednou sukni ve své barvě. Sukně ale nebyly jediným prvkem, který děvčata během tance ze sebe sundala. Na začátku také nic netušícím divákům vhodila do klína své krásně zdobené zaté masky.
Děvčata čekala první soutěž už 20. března 2010 na krajském kole Emca Dance Life Tour pod asociací Czech Dance Organization. Na tomto druhu soutěže byl kolektiv vůbec poprvé, tančilo se na jevišti, hlediště bylo zaplněné do posledního místečka, dívky poznaly nové taneční kolektivy. Soutěž se konala příjemně v našem městě, tedy v Ostravě, v tanečním klubu Akcent. Děvčata soutěžila v kategorii Performance dospělí II. národní liga a zaujala publikum a porotu s působivou Elisou, za kterou získala jednoznačné první místo a postup na zemské kolo Moravy do Přerova.
Druhou, pro děvčata velmi důležitou soutěží, byla pod záštitou Svazu učitelů tance regionální postupová soutěž Festivalu tanečního mládí v Mohelnici. V kategorii Taneční parketové kompozice mládež prošla ohněm premiéry nová choreografie Vivaldianno. Kompoziční mix, kostýmy a hlavně taneční výkon Moničiných svěřenkyň oslovil diváky a porotu natolik, že děvčatům přiřkla jednoznačné první místo. Děvčata nejenom že vybojovala přímý postup do semifinále MČR v Plzni, ale také už popáté za sebou obhájila prvenství v této soutěži.
24. dubna 2010 se v Přerově konala v pořadí třetí taneční soutěž. Emco Dance Life Tour pořádalo zemské kolo Moravy. Moničin kolektiv zahájil celou soutěž a s choreografií Elisa uspěl i tentokrát. „Elisy“ si odvážely zpět do Ostravy zlatý pohár a medaile vítězů.
Před samotnou akademií našeho tanečního studia odjel soutěžní tým děvčat na svou nejdůležitější soutěž s choreografií Vivaldianno. Tím bylo a je Mistrovství České republiky v Plzni, ve které soutěží v kategorii Parketové taneční kompozice mládež. 8. května vstoupily již počtvrté do kulturního domu Peklo v centru města Plzně a připravovaly se k semifinále. Tentokráte to nebyl jenom taneční boj, ale také vnitřně psychický, každý z dvanácti kolektivů chtěl do finále a velká většina z nich pomýšlela na medaile. „Vivaldiannky“ svým semifinálovým vystoupením strhly diváky na svou stranu a ti také ostravský kolektiv podpořili v samotném finále. Napětí mezi týmy se dalo krájet, vyhlášení výsledků však za vítěze označilo Moničin soubor a pro všechny to byl den, na který nikdy nezapomenou. Přinesl deseti děvčatům ten nejkrásnější taneční dárek, kterým mohly být poctěny – titul Mistrů republiky! Se zlatými medailemi se vracely domů a dovezly ten nejvzácnější pohár v naší soutěžní historii kolektivů.
Na jedenácté výroční akademii dívky předvedly své nejlepší choreografie. Elisa společně s Vivaldiannem sklidily obrovský potlesk diváků.
Pátá - poslední soutěž završila veleúspěšnou sezónu. Byla jí MČR Emco Dance Life Tour v Kladně, kde dívky v kategorii dospělí Modern Performance II. národní liga předvedly nádherně dynamickou a emotivní Elisu a získaly druhý titul Mistrů republiky pro rok 2010.
Zlaté medaile jsou oceněním, které je výjimečné, vzácné a jedinečné, protože některá děvčata věnovala až jedenáct let a tím i kus svého života tanci, který je vyzvedl na nejvyšší příčky. Je to výsledek společné práce všech členů týmu. Každá dívka přinesla do tanečního dění své já, schopnosti a kreativitu. Je to úžasný pocit spolu být, spolu za všechny dýchat a prožívat úžasné okamžiky neopakovatelného štěstí. Protože tou největší odměnou pro všechny je, když taneční umění chytne diváka za srdíčko a to se našim děvčatům daří a naplňuje je radostí.
Monika Houšková – vedoucí a choreograf tanečního souboru
Nová taneční sezona byla symbolicky zahájena 30. září 2010 koncertem houslového Mistra - pana Jaroslava Svěceného a jeho orchestru s projektem Vivaldianno, na které byla vytvořena vítězná choreografie letošního Mistrovství republiky v parketových tanečních kompozicích. Choreografka Monika Houšková se svou zlatou asistentkou Ditou Drábkovou si nenechaly ujít tento vyjímečný koncert, který se konal v Domě kultury v Ostravě, kde každoročně pořádá své akademie i naše Taneční studio. Obě byly poctěny Mistrovým zájmem o naši taneční tvorbu a památeční fotografie s ním nám budou připomínat slavnostní chvíle při poslechu jeho virtuózního houslového umění.
12. taneční sezóna byla pro dívky skupiny soudobého tance i symbolickou poslední sezónou, kterou se děvčata ve složení osmi členek zúčastnila tanečních soutěží a ve které skupina ukončila svou aktivní soutěžní činnost.
V tomto období se věnovaly nácviky a i mnohé víkendové tréninky zcela nové choreografii s názvem Dámská jízda.Tato choreografie byla originální svou hudební koláží hned v několika směrech. Tři různé verze Piazzollova Libertanga byly sestříhány, počítačově upraveny a propojeny autentickými hlasovými a zvukovými nahrávkami, na kterých se podílela sama děvčata, která v soutěžní choreografii tančila:
Dita Drábková, Klára Schichelová, Kristýna Mánková, Kristýna Olšáková, Dana Vojtková, Renáta Pavlusová, Tereza Macurová a Kateřina Lišaníková.
V novém tanci se také objevily různé rekvizity, které si k dotvoření charakteru své taneční role děvčata sama vybrala. Také kostýmy byly netradičně vyřešeny. Polovina dívek tančila v kombinaci kalhoty a krátké zavinovací sukně a polovina tančila s delšími zavinovacími sukněmi. Prostorové tvary v choreografii byly řešeny tak, aby se tyto dva druhy kostýmů doplňovaly a střídaly. Karmínově červený odstín kostýmů dotvářel dynamickou tangovou atmosféru, která byla pojítkem celého tanečního čísla.
Dámská jízda byla zatím nejnáročnější choreografií na taneční techniku a zároveň i na taneční výraz, protože se celým tancem v rychlém sledu za sebou střídaly různé až protichůdné emoční nálady a svým dramatickým projevem měla děvčata diváky a porotu na soutěžích přesvědčit o myšlenkovém ději, který se během tance vyvíjel.
První soutěží, kde se dívky představily s novou choreografií, byla Ostravská regionální soutěž, která se letos konala velice brzy - už 9. dubna 2011 - pod záštitou asociace Czech Dance Organization.
V kategorii Modern Dance Formace - si děvčata vytančila stříbrné medaile a postup na Zemské kolo Moravy do Přerova.
Druhou soutěží, která byla pro naše tanečnice klíčovou, byla už tradičně každoročně pořádaná postupová soutěž Svazu učitelů tance v Mohelnici - 15. dubna 2011. Dívky zde soutěžily jako po všechny předchozí roky - v kategorii Mládež - Parketové taneční kompozice.Ucelenost taneční skupiny a taneční výraz ve vysokém hudebním tempu přesvědčil porotu o jejich jednoznačném prvenství se samými jedničkami v jednokolovém hodnocení. Děvčata se tak zasloužila o přímý postup do semifinále na Mistrovství republiky. Mohelnickým zlatem tak potvrdila, že jsou už šestým rokem nepřetržitě za sebou vítězkami Severomoravského regionu ve své taneční kategorii.
Soutěžemi nabitý duben pokračoval dalším víkendovým kláním - 23. dubna 2011 - Přerovským Zemským kolem za region Morava - pořádaným asociací Czech Dance Organization. I na této soutěži si děvčata vybojovala zlaté medaile a pohár vítězů.
Celé další tři týdny a v měsíci květnu měla děvčata s Monikou na to, aby vypilovala a doladila Dámskou jízdu a připravila ji tak na poslední a nejdůležitější soutěž jejich taneční kariéry, na Mistrovství republiky v parketových tanečních kompozicích, pořádané Svazem učitelů tance, které se nově konalo 14. května 2011 v Litoměřicích v krásném prostředí obřího tanečního parketu Domu kultury. Děvčata se probojovala do finále a tam podala ten nejlepší taneční výkon, jaký mohla za svou taneční kariéru odvést.
Jednotnost technického provedení, maximální nasazení a přesvědčivý taneční výraz, který byl v souladu s myšlenkami choreografie a dějem, podtržený dramatickou hudbou, která gradovala až do konce - tyto atributy vynesly děvčatům po velkém boji s ostatními finálovými kolektivy bronzové umístění.
Posledním tancem se děvčata rozloučila se svým publikem na XII. výroční taneční akademii Tanečního studia Ostrava, která se konala 17. května 2011 v Domě kultury Vítkovic.
Závěr první poloviny akademie patřil derniéře Vivaldianna, které bylo speciálně pro akademii upraveno z původní prostorové choreografie deseti lidí na osm tanečnic.
V závěru druhé poloviny akademie se dívky rozloučily s domácími příznivci tance bronzovou Dámskou jízdou.
Za svou soutěžní kariéru a celou historii působení taneční skupiny si dívky v různém počtu a v různém složení vybojovaly celou kolekci medailí a pohárů, které zdobí naše taneční studio a tři roky po sobě mohly velmi vzácně stát na Mistrovstvích republiky na příčkách nejvyšších - se zlatou, stříbrnou a bronzovou medailí kolem krku. Je to sen, který se splní nemnohým tanečníkům...
Byly to sestavy vyjímečných a originálních individualit a snaživých tanečníků. Za jejich píli a vytrvalost jim proto patří velký dík - a hlavně za to, že dokázaly za dobu svých vystoupení a soutěží svým tanečním výrazem diváka oslovit, přitáhnout si jeho pozornost a přízeň. A to je velká vzácnost - pokud se tanečníkovi podaří oslovit duše těch, kterým tanec dává - je to ta nejkrásnější věc, kterou tanec může lidem dát...
Monika Houšková - vedoucí tanečního kolektivu
Dita Drábková |
Petra Hurníková |
Katka Lišaníková |
Tereza Macurová |
Kristýna Mánková |
Kristýna Olšáková |
Renáta Pavlusová |
Klára Schichelová |
Michaela Sýkorová |
Dana Vojtková |